FLORBAL: Jak jsem nasázel Švéďákům 11 bodů
Masakr. Florbalový masakr. Víc a vlastně ani míň se toho snad ani říct nedá. Píše se 5. listopad 2017, ve Švédsku je tak nějak divně okolo oběda (něco jako 11:30) a Tadeboyka sedá na svoje kolo a vyráží vstříc zápas. Mrzne, už se skoro stmívá, pokud se teda vlastně stihlo rozednít a ve 14:00 má startovat zdánlivě obyčejný florbalový zápas. Gimonäs Umeå IBF vs. Skellefteå. Skellefteå je takový to divný město, kde když 2 roky půjdete někam, tak nikam nedojdete. A vlastně je úplně jedno, jestli půjdete doleva, doprava, nahoru nebo dolů. Dost podobně je na tom i Umeå. Ale z Umey dojdete alespoň do Skelleftey. Ale o tom až jindy.
Swedish story
Ve 14:00 má vhodit rozhodčí buly a natěšené davy diváků (21 platících, 0 neplatících) mají zřít nervydrásající laponské derby. Jelikož jsem člověk od přírody soutěživý, píšu mému kamarádovi Petru Lincovi, toho času hráč severozápadočeského Florbal Chomutov. Ve zkratce řečeno: “Ahoj, Píťo, dneska hrajeme proti Skelleftee, mají průměr 10 obdrženejch bodů na zápas, koukej, jak jim tam nasypu 10 bodů.” Píťa, člověk z divočiny (záměrně nepíšu od přírody, protože je odněkud z Podbořan) mi vrací direkt: “Zdar, platí, když to dáš, máš u mě pivko.” Platí. I když upřímně, jakej vůl by za tenhle nadpozemskej výkon vzal pouhý pivko. Bys mi měl koupit alespoň basu. Každej rok. No nic, kostky jsou vrženy, nebo jak říkala jedna italská pomazaná hlava alea iacta est. Ta hlava to říkala do tý doby, než ji bodli. Ale ne tu hlavu doslova. Ale o tom až jindy.
Začínáme
14:00. Ozve se ohlušivý pískot švédské severské oslintané píšťalky. Jsem v line-upu a mávám švédským davům (21 platícím divákům). Ozývá se velký potlesk. Alespoň takhle si to pamatuju. Míček vhozen. Míček iacta est. Řekla by jedna italská pomazaná hlava. Uběhne 35 sekund a s hlavou sklopenou se vracím na střídačku. Dostali jsme góla. Nevadí, zbejvá furt 3565 sekund na 10 bodů. 1 bod za 6 minut. To je real. V klídesu. Boom, boom. Po 7 a půl minutách vedeme 2:1. Tadeboyka 2x naservírovala brutální vektor do prázdné branky. Sice po chvilce inkasujeme na 2:2, ale sobecky mi to je úplně jedno. Držím si svůj průměr, pojď Tade!
Uběhne 40 sekund a slavím potřetí. Za další 3 minuty jsem se nějak přimotal k dalšímu gólu a doháje! Je teprve 12. minuta a já mám 4 body. To znamená jedna pětina zápasu za mnou. Lehká matematika = 5×4 = 20. Tyvole! Já budu mít 20 bodů za zápas. Jenže florbal úplně nefunguje jako lineární model. Minutu před koncem první třetiny jsem se zase nějak dostal ke gólu a sbírám 5. nahrávku. Odcházíme do šatny a mně přímo cuká ruka, abych napsal Lincákovi do Česka: “Nejradši mám Radegast, tak mi ho koukej načepovat. Mám 5 bodů, vole. Po první třetině.” Ale jelikož jsem člověk od přírody tak nějak debilně pověrčivý, tak jsem to nenapsal (to mi připomíná historku z dětství, kdy jsem taťkovi na tribunu ukazoval po první třetině 3 prsty – jakože hattrick. “Tati, koukej.” No, a pak už jsem nedal ani bod. Ale i o tomhle až jindy.) A dobře jsem udělal! Soustřeď se na zápas!
Druhá třetina pokračuje v nastaveným rytmu. První střídání a šestá nahrávka. Kluci na střídačce si už začínají dělat srandu a já mám velkýho brouka v hlavě. Fakt obrovskýho. Vybavíte si skarabea? Tak přesně tohohle vrubouna posvátnýho mám plnou hlavu. No a pak nic. 30. minuta zápasu a my sice vedeme (což je upřímně paráda), ale já nemám body!!!
Yes! Trestný střílení. “Hoši, dejte to sem, já to dám.” Jelikož jsem tohle neuměl švédsky říct, tak jsem dělal takový ty psí očka a loudal se ze hřiště, abych na sebe upozornil. Známe to všichni. Netvrďte mi něco jinýho. “Hey, Tadeas, GO!” “Kouči, jasně, nezklamu tě.” Tyčka. Já se poseru. Vruboun v mý hlavě právě dosáhl neskutečný velikosti. Neproměněný nájezd, půlka zápasu za mnou a já ztrácím svoje dračí tempo v bodech. Takhle nejen, že nebude 20 bodů, ale ani 10. Že já se na ten florbal nevyseru!
Uf, proměněná přesilovka. 36. minut a mám první gól a 6 nahrávek. Na střídačce aplikuju rychlý počty. 7 bodů za 36 minut, to je skoro 1 bod za 5 minut. Tyvole, jsem v limitu, ale musím máknout. Tu du du dum. Konec třetiny. Opět osvěžuji mozkokalkulačku a počítám 40 minut, 7 bodů, to je cca. 1 bod za 6 minut. Kurva. To bude akorát. Jestli vůbec. Trenér něco v šatně žvatlal. No, drtili jsme je 10-2, ani jsem neposlouchal. V hlavě mi jela matematika pro 3. třídu.
Jsou to nervy
Yes, začátky umíme! První střídání a zase “áčko”. Nahrávka, vy prasata. 8. bod je na světě, rozdávám úsměvy, mávám divákům a říkám si, že 2 body do konce zápasu prostě urvu, i kdybych z toho hřiště už neměl slézt. Bomba, čau, nazdar. 9. bod a je teprve 47. minuta. Tyvole hoši, já si je porazím sám. Nechte mě na hřišti. “Zbývají poslední 3 minuty třetí třetiny.” Hlásí hlasatel svojí uhrančivou švédštinou. Do-pr-de-le. Míň jak tři minuty a já mám 9 bodů.
WTF?!! Asi tohle mi stihlo projít hlavou během zhruba 30 metrovýho sprintu. Kluci ze Skelleftey vystřídali špatně a potom, co jsme rozehrávali rozehrávku z křížku (z rohu), tak nás bylo na hřišti o 5 víc. Gólman jim totiž zůstal. Takže já diagonálou šup před prázdnou a neskutečný oslavy. Nazdááááár. Doháje, 10. bod. Já se poseru. Je to tam, normálně jsem ten gól na 14-4 slavil, jak kdybych vyhrál Stanley Cup v 7. utkání v prodloužení. Skákal jsem, křičel jsem. Pecka. Jenže jsme hráli florbal. A ne hokej. Stanley Cup vzal za svý a ty zbývající 2 minuty jsem hrál s ledovým klidem. Dokonce jsem ještě vydoloval nahrávku pro “Milleho”. Nutno podotknout, že z mých 10 nahrávek, dal on – Emilio 7 gólů. 15-4. Výhra. 11 bodů. Pivko u Lincáka. Asi dobrej den.
Byla to pecka. Takový zápas je podle mě 1x za život. Abych vám nezůstal dlužen úroveň ligy – 4. nejvyšší soutěž ve Švédsku, což odpovídá naší Divizi. Srovnávat si však netroufám. Jednou jsme vyhráli 15-4, jednou prohráli 19-2. Divný. Dost divný, když jsme měli v týmu mě. Nechápu. Alespoň to vypovídá i o schizofrenní úrovni 4. nejvyšší švédský soutěže. Florbal ve Švédsku není stejný, jako florbal v Česku. Wow. Překvápko. Ale víte, co vám řeknu? Co bych za tu švédskou soutěž dneska dal.
Nevěříte mi? Proof or didn’t happen. OK.
Zápis z utkání ZDE.